Historie v datech

Z historie veřejné knihovny v Hořovicích

1914

V hasičském domě byla zřízena skvěle vypravená čítárna.

1919

Nevydařené snahy založit a umístit Obecní knihovnu do staré radnice, do místností Městského hostince.
V témže roce se na zámku pořádal knihovnický kurs pro knihovníky obecních knihoven z celé republiky. Přednášeli: pp Balaš a Dr. Volf. Pomůckou jim byla knihovna spolku Vlasta, která měla tvořit část připravované Obecní knihovny.

1920, 24. květen

Na základě prvního knihovnického zákona byla v radnici otevřena Veřejná obecní knihovna, která vznikla z dosavadních knihoven spolkových. Knihovní radě podařilo prosadit i čítárnu asi pro 20 lidí.

1923

Čítárna zrušena a knihovna rozšířena o její místnost

1931

Dosavadní knihovník, odborný učitel E. Adamčík, byl jako okresní školní inspektor přeložen do Domažlic. Knihovna byla na čas zavřena a knihovní rada se nescházela, takže městská rada podala svůj vlastní návrh na „terno žadatelů“ zastupitelstvu 13. března 1931.
(Žadateli byli – Antonín Toť- bývalý sládek, Josef Kincl – holič a Václav Anděl – slevač.) Kronikář poněkud dotčeně konstatoval, že v okresním městě, sídle střední školy, se našly jen 3 hlasy pro odborného učitele Václava Mužíka.
O tehdejší hospodářské situaci a o nezaměstnanosti svědčí další kronikářův zápis: „Ostatní hlasy byly roztříštěny, protože každá strana chtěla opatřit místo svému člověku.“ Z volby vyšel vítězně pan Antonín Toť, ovšem pod podmínkou, že složí do roka knihovnickou zkoušku. K jeho cti a chvále kronikář zaznamenal, že knihovnu vzorně a pečlivě uspořádal, i zkoušku složil a v knihovně mezi milými knihami prožil celý zbytek svého života.

1932

Vznesen návrh na přestěhování knihovny do nové budovy Okresního úřadu.

1933

Knihovna přestěhována do suterainu Okresního úřadu. Její pečlivý knihovník v lednu zemřel a prozatímním nástupcem se stal úředník královodvorských železáren v.v. Otakar Braunsberger za odměnu 150,- Kč měsíčně. Z došlých dvou žádostí o toto místo městská rada nakonec doporučila zastupitelstvu pana Václava Černého – vzhledem k jeho invaliditě. Zastupitelstvo nakonec zvolilo 16 hlasy proti 14 městským knihovníkem knihaře Emanuela Petruse.

1939

Revizi Městské knihovny provedl referent Osvětové služby pan J. Bohuslav.

1941, 17. duben

Okresní úřad sdělil, že se na přání Oberlandrátu zastavují všechny podpory českým knihovnám do té doby, než budou uspokojeny požadavky knihoven německých. Z městské české knihovny vyloučeny censurované knihy

1942

Okresní úřad vydal rozkaz o uvolnění 3 místností v budově OÚ pro příslušníky říšsko-německé policie. Volba padla na místní knihovnu. Uvažovalo se o jejím přemístění do radničního sálu pod galerii. OÚ objednal pro město předplatné časopisů Die Wehrmacht a Das Reich./p>

1944

Místnosti v radnici musely být uvolněny pro jídelnu oddílu hudby zemského četnictva.

1945, 31. květen

Poprvé po válce se sešla knihovní rada. Knihovna se vrátila do původních místností ONV, Knihovník E. Petrus požádal o uvolnění, protože se stěhoval do pohraničí. Knihovnu převzala paní Marie Petrusová.

1960

Knihovna byla přestěhována do I. poschodí budovy pošty.

1968

Ředitelkou knihovny paní Jiřina Šedivá.

1971

Knihovna přestěhována do přízemí budovy čp. 15 tzv. U modré boty.

1981

Přestěhován celý střediskový knižní fond beletrie do nově
přidělených místností na sídlišti „U nemocnice“.

1987

Ředitelkou se stala paní Věra Kafková.

1988

Přípravy na rekonstrukci a modernizaci knihovny.

1990

Stěhování do Klubovny mládeže.

1996

Ředitelem knihovny se stal pan Jiří Šalena.

1997

Knihovna se stala součástí Městského kulturního centra Hořovice. Ředitelem MKC je Jiří Šalena, vedoucí knihovny Eva Škvárová .

2001

V dubnu 2001 byl pro veřejnost zahájen provoz Internetu v Městské knihovně.

2002

V lednu tohoto roku přešla knihovna na automatizovaný výpůjční systém.

2006, červenec, srpen

Proběhla revize knihovního fondu

2006, listopad

Knihovna přešla na nový knihovnický systém CLAVIUS.