Spisovatelka Tereza Boučková přijala pozvání do Hořovic, a návštěvníkům předčítala v Knihovně Ivana Slavíka
Besedy se spisovateli pořádá hořovická městská knihovna už řadu let. Tou první po přestěhování knihovny do místního areálu Starého zámku byla beseda se spisovatelkou Terezou Boučkovou. Setkání se uskutečnilo zkraje května a neslo stejný název jako román, který spisovatelka čtenářům nabídla v loňském roce – Život je nádherný.
Tereza Boučková se ve svém díle dotýká závažných témat, a to napříč celou svou tvorbou. V Hořovicích kromě jiného připomněla, že například v knize Indiánský běh se potřebovala vyrovnat s jednou z několika těžkých situací, kterými ve svém životě prošla. „Vypadalo to, že nikdy nebudu mít své děti. S mužem jsme se odhodlali dvě děti si adoptovat a naplnit tak svou rodičovskou touhu, mně se naplnila touha po mateřství. Ještě jsem potom byla odměněna tím, že se nám narodil syn z našeho vlastního těla. Byl to krásný bonus,“ prohlásila spisovatelka a pokračovala ve vyprávění o svých knihách, o svém životě: „S adoptivními kluky to nikdy nebylo jednoduché, ale co přišlo v jejich pubertě, to jsme fakt nečekali a byli jsme velmi zaskočeni. Dobu, kdy se nám těžce rozpadala rodina a kdy mizelo všechno důležité, na čem jsem stavěla svůj život, jsem popsala v románu Rok kohouta.“
Jak sama autorka uvedla, tento román je ze začátku velmi beznadějný. Později se převrací. „Když člověk vydrží a přežije těžké životní situace, nakonec má sílu rozdávat svou sílu dál,“ říká spisovatelka, která žije v nedaleké Vráži.
Román Rok kohouta se stal bestselerem, pro Terezu Boučkovou to bylo překvapením. V té době ale zastávala názor, že se v knihách svému životu už nikdy věnovat nebude. Také proto, že Rok kohouta je velmi intimní. Přestože knihu provázelo mnoho pozitivních reakcí, objevily se i opačné. „Bylo těžké to ustát. Tak jsem si řekla, že takto se už nabízet nebudu, aby mne někdo soudil, aniž by mne osobně znal. Potom jsem napsala Šíleně smutné povídky. Jde o vymyšlené povídky a o úplně první povídky v mém životě. Myslím, že jsou místy i veselé, ironické. Kdo má hodně odžito, tak si v tom hodně najde,“ vyprávěla na hořovické besedě Tereza Boučková.
Posluchači se zde dozvěděli, že život postavil spisovatelku před další zásadní životní téma, kterým je Alzheimerova nemoc. „Je to krutá nemoc, která bere člověku paměť, minulost, vzpomínky a postupně mu bere i důstojnost. Je to velká nespravedlnost, že se člověk stává tvorečkem, který neví nic, neví, kdo je. To se přihodilo mé mamince, takže jsem přeci jenom napsala třetí román ze života,“ sdělila Tereza Boučková s tím, že dalším tématem knihy Život je nádherný je i adoptivní rodina. Vedle hlavního příběhu maminky se zde odvíjí i příběh dvou adoptivních synů.
Tereza Boučková návštěvníkům z knihy Život je nádherný také předčítala. Ještě před tím se pozastavila nad názvem knihy. „Titul myslím vážně, i když je trošku ironický, protože knížka je příběh od pohřbu k pohřbu. Je plná složitých situací, ale přesto si myslím, že dokud jsme na světě, dokud máme právě paměť, minulost, nějaké povahové nastavení, kdy víme, že existujeme, tak je život nádherný. Ale dokonce i pro člověka, jako je moje maminka, která už ani neví, kdo jsem. Která už neví nic, přesto se ze života těší. Pro mě je to však velká detektivka,“ prohlásila Tereza Boučková a začala ze svého třetího románu předčítat.
Další akcí Knihovny Ivana Slavíka je scénické čtení s Helenou Kreisingerovou, které se uskuteční ve čtvrtek 1. června. Naváže na to předchozí, jehož titulem byla Poslední aristokratka od Evžena Bočka. Nyní se bude jednat o další dílo tohoto autora Aristokratka ve varu. V červnu se koná i beseda se spisovatelem Františkem Niedlem, a to ve čtvrtek 22. června od 17:30 hodin.
