---

Fotografie

---

Starý zámek v Hořovicích je nejstarší historickou památkou ve městě. Od jeho zakladatelů Žirotínů, máme doposud ve znaku města „Žirotínskou orlici“.

Na přelomu 12. a 13. století, asi v roce 1233, vybudovali páni z Hořovic tvrz a hospodářský dvorec v Hořovicích. Jako nejstarší majitelé Hořovic se uvádí Neustup (první zmínka v roce 1229) a jeho bratr Habart z Hořovic, který byl v letech 1233 – 1239 purkrabím na Přimdě. To jsou nejstarší dohledaní předci rodu Žirotínů.

Jan Plichta ze Žirotína (potomek Habarta z Hořovic), který byl manem Václava I., královským správcem vsi Louny, zřejmě na počátku 13. století založil hrad Žerotín (tehdy Žirotín) a stejnojmennou vesnici v podhradí. Padl s králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1278 v bitvě na Moravském poli.

 Plichta mladší ze Žirotína  (vnuk Jana Plichty ze Žirotína), narozen 14. 12. 1291, byl slavný válečník a rytíř. V době občanské války v zemi, po smrti českého krále Rudolfa, se vyznamenal již jako šestnáctiletý vůdce většího vojenského oddílu. Dne 23. 4. 1318 Plichta mladší ze Žirotína obdržel rytířské pasování od krále Jana Lucemburského, a to v Domažlicích u příležitosti zemského sněmu. Plichta ze Žirotína mladší byl nejlepší turnajový bojovník a válečník své doby. Zemřel ve službě českého království v bitvě u Muhldorfu dne 28. 9. 1322. Jeho pohřbu
3. 11. 1322 se zřejmě účastnil i král Jan Lucemburský.

Plichta mladší ze Žirotína se svým synem Ješkem, založil právem berounským, snad roku 1322, ze své původní vsi Hořovice, stejnojmenné město. 

Posledním mužem rodu Žirotínů byl Jaroslav ze Žirotína, který pevně stál po boku Jiřího z Poděbrad až do své smrti roku 1467.

Po vymření rodu Žirotínů po meči se majitelé tvrze (hradu) v Hořovicích střídali. Na hradě pobýval i sám král Václav IV., když stavěl hrad Točník. Dalšími vlastníky hořovického panství byl např. rod Hulerů, Jan Zmrzlík ze Svojšína, Zdeněk z Rožmitálu, Sezema  Štěpánovec z Vrtby nebo Litvín z Klinštejna.

 Je doloženo, že v roce 1390 se na hořovické tvrzi či hradě, narodila Eliška Zhořelecká, dcera Jana Zhořeleckého (nejmladšího syna Karla IV.) a jeho manželky Richildy, jako poslední z rodu Lucemburků. Je také jedním z míst, které se uvádí jako místo narození husitského krále Jiřího z Poděbrad, který se narodil dne 23. 4. 1420. Jedním z majitelů byl také Jan Calta, švagr Jiřího z Poděbrad.

V roce 1520 ve starých listinách je zmiňován východní a západní díl hradu, a to při dělení majetku mezi dvě dědičky. Jednou z nich byla Vracka z Klinštejna, která se provdala za Mikuláše z Říčan a druhou Dorota z Klinštejna, která se vdala za Jana z Říčan. Dorota prodala svoji část Mikuláši z Říčan a Vracka odevzdala svůj díl svému manželu Mikuláši z Říčan, a tím byly Hořovice zceleny.

Říčanové obývali hrad od roku 1525 do roku 1622, kdy po Bílé hoře Jan Litvín Říčan přišel o majetek. Jan Litvín Říčan osobně z okna Pražského hradu vyhodil Jaroslava Bořitu Martinice, jehož manželka Marie Eusebie ze Štemberka zkonfiskovaný majetek hořovického panství v roce 1622 zakoupila, a pak postoupila svému manželu.

V období třicetileté války v roce 1639 byl objekt velmi poškozen a v roce 1648 je v městských knihách uveden jako pustý.

Martinicové vlastnili hořovické panství od roku 1622 do roku 1695, kdy vymírají po meči.  Marie Eliška, dcera posledního Martinice, Bernarda Ignáce z Martinic, si vzala za manžela Jana Františka z Vrbna. Když Marie Eliška zemřela, její sestra Terezie Františka se provdala za ovdovělého Jana Františka z Vrbna, a tím Vrbnové získali celé hořovické panství.

Vrbnové Starý zámek obývali jen několik let, a protože se jim Starý zámek nezdál dostatečně reprezentativní, postavili si naproti tzv. Nový zámek. Starý zámek tak pozbyl významu panského sídla a v dokumentu o ocenění tvrze z roku 1709 je uvedeno, že v něm zůstává hejtman.

V roce 1852 hessenský kurfiřt Friedrich Wilhelm I, von Hanau koupil hořovické panství pro svoji neurozenou manželku Gertrudu, se kterou žil v morganatickém svazku, aby mohla být povýšena do knížecího stavu. Smrtí Jindřicha von Hanau v roce 1917 hořovická větev rodu zanikla a panství připadlo státu.

 Kurfiřtův pravnuk Jindřich, hrabě ze Schaumburgu, uplatnil u státu svůj dědický nárok a v roce 1922 spor se státem vyhrává a stává se majitelem hořovického panství.  Po zřízení Vojenské dělostřelecké střelnice v roce 1927, prodává hrabě ze Schaumburgu Starý zámek se zahradami státu a z areálu Starého zámku se stává ředitelství Vojenských lesů a statků se sídlem v Hořovicích, ve kterém sídlilo skoro sto let.

V roce 2012 se Vojenské lesy a statky rozhodly z ekonomických důvodů areál Starého zámku opustit a prodat ho Městu Hořovice.

MKC Hořovice v prvním patře západního křídla tvrze otevřelo 13. září 2013 galerii. Město Hořovice následně financovalo přestavbu části 1. patra východního křídla tvrze a v roce 2017 v těchto prostorech vznikla pobočka Muzea Českého krasu, Muzeum Hořovicka. V hospodářské budově bývalé sýpky, konírny a domečku vedle, se nyní nachází Informační centrum, knihovna, Kaleidoskop, středisko volného času Domeček Hořovice, Obvodní oddělení Policie ČR a další kanceláře. Zajímavostí knihovny jsou zachovalé žlaby pro koně, které jsou částečně překryté fochy na knihy.

Od 1. 1. 2024 má ve správě areál Starého zámku Městské kulturní centrum, které postupně realizuje opatření k oživení celého prostoru a zvelebení jeho okolí. Všechny realizační kroky Městské kulturní centrum hradí ze svého rozpočtu a rozpočtu města Hořovice, a zároveň všechny postupy konzultuje s Národním památkovým ústavem a dalšími dotčenými organizacemi.

Pracovníci Městského kulturního centra postupně vyklízí nebytové prostory tvrze a rozsáhlé zahrady. Zjišťují kondici staveb areálu Starého zámku, aby mohli připravit  nutné opravy budov. Postupně se připravují zahrady k návštěvám veřejnosti i turistů. Severní zahrady vydaly část svého tajemství, a to objevením pivovarské šachty a zbytku středověkého valu, které se stanou součástí netradiční prohlídkové trasy již v roce 2025.

Na zámecké nádvoří je nezbytné omezit vjezd a parkování motorových vozidel a celý prostor zklidnit. Z tohoto důvodu se připravuje instalace výsuvného sloupku u vjezdu na nádvoří zámku, který zamezí neoprávněný vjezd na nádvoří a umožní vjezd vodidel pouze na základě zvláštního povolení. Na nádvoří se tak vytvoří klidová zóna s posezením, kam může v některé dny v týdnu přijíždět kavárna na kolech.

V samotné tvrzi se připravuje vybudování víceúčelové místnosti se zázemím pro pořádání svateb, koncertů či besed.  Pro středisko volného času Domeček se připravuje projekt na rekonstrukci jednoho z objektů, ve kterém pro ně vznikne nové zázemí se zahrádkou a skladovacími prostory.  V současné době Městské kulturní centrum usiluje o umístění vzácných náhrobníků z 15., 16. a 17. století do vyklizených severních sklepů Starého zámku. Za každým náhrobníkem se skrývá pohnutý životní příběh, jehož vyprávění bude připraveno již na letošní turistickou sezónu.

Zveme Vás na tajemné prohlídky tvrze a zahrad v areálu Starého zámku, o kterých Vás budeme pravidelně informovat. Těšíme se na Vás.

Marcela Flídrová