V hasičském domě byla zřízena skvěle vypravená čítárna.
1919, 22. července
Národní shromáždění přijalo Zákon č. 430 / 1919 Sb. O veřejných knihovnách obecných.
Zákon podepsaný prezidentem Masarykem a dalšími ministry má 12 paragrafů a formu nařizovací. Nařizuje politickým obcím, aby "na doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev národa zřizovaly veřejné knihovny četbou vzdělávací, naučnou i zábavnou, která má skutečnou hodnotu."
Citace z Knihovna plus 2009, č. 2, autorka Jarmila Burgetová
Na základě přijatého zákona se radní snažili založit a umístit Obecní knihovnu do staré radnice, do místností Městského hostince, tyto snahy se nezdařily.
V témže roce se na zámku pořádal knihovnický kurs pro knihovníky obecních knihoven z celé republiky. Přednášeli: pp Balaš a Dr. Volf. Pomůckou jim byla knihovna spolku Vlasta, která měla tvořit část připravované Obecní knihovny.
Až v roce 1920 se podařilo v radnici otevřít Veřejnou obecní knihovnu, která vznikla z dosavadních knihoven spolkových. Knihovní radě podařilo prosadit i čítárnu asi pro 20 lidí.
Čítárna zrušena a knihovna rozšířena o její místnost
Dosavadní knihovník, odborný učitel E. Adamčík, byl jako okresní školní inspektor přeložen do Domažlic. Knihovna byla na čas zavřena a knihovní rada se nescházela, takže městská rada podala svůj vlastní návrh na "terno žadatelů" zastupitelstvu 13. března 1931.
(Žadateli byli - Antonín Toť- bývalý sládek, Josef Kincl - holič a Václav Anděl - slevač.) Kronikář poněkud dotčeně konstatoval, že v okresním městě, sídle střední školy, se našly jen 3 hlasy pro odborného učitele Václava Mužíka.
O tehdejší hospodářské situaci a o nezaměstnanosti svědčí další kronikářův zápis: "Ostatní hlasy byly roztříštěny, protože každá strana chtěla opatřit místo svému člověku." Z volby vyšel vítězně pan Antonín Toť, ovšem pod podmínkou, že složí do roka knihovnickou zkoušku. K jeho cti a chvále kronikář zaznamenal, že knihovnu vzorně a pečlivě uspořádal, i zkoušku složil a v knihovně mezi milými knihami prožil celý zbytek svého života.
Vznesen návrh na přestěhování knihovny do nové budovy Okresního úřadu.
Knihovna přestěhována do suterainu Okresního úřadu. Její pečlivý knihovník v lednu zemřel a prozatímním nástupcem se stal úředník královodvorských železáren v.v. Otakar Braunsberger za odměnu 150,- Kč měsíčně. Z došlých dvou žádostí o toto místo městská rada nakonec doporučila zastupitelstvu pana Václava Černého - vzhledem k jeho invaliditě. Zastupitelstvo nakonec zvolilo 16 hlasy proti 14 městským knihovníkem knihaře Emanuela Petruse.
Revizi Městské knihovny provedl referent Osvětové služby pan J. Bohuslav.
Okresní úřad sdělil, že se na přání Oberlandrátu zastavují všechny podpory českým knihovnám do té doby, než budou uspokojeny požadavky knihoven německých. Z městské české knihovny vyloučeny censurované knihy
Okresní úřad vydal rozkaz o uvolnění 3 místností v budově OÚ pro příslušníky říšsko-německé policie. Volba padla na místní knihovnu. Uvažovalo se o jejím přemístění do radničního sálu pod galerii. OÚ objednal pro město předplatné časopisů Die Wehrmacht a Das Reich./p>
Místnosti v radnici musely být uvolněny pro jídelnu oddílu hudby zemského četnictva.
Poprvé po válce se sešla knihovní rada. Knihovna se vrátila do původních místností ONV, Knihovník E. Petrus požádal o uvolnění, protože se stěhoval do pohraničí. Knihovnu převzala paní Marie Petrusová.
Knihovna byla přestěhována do I. poschodí budovy pošty.
Ředitelkou knihovny paní Jiřina Šedivá.
Knihovna přestěhována do přízemí budovy čp. 15 tzv. U modré boty.
Přestěhován celý střediskový knižní fond beletrie do nově
přidělených místností na sídlišti "U nemocnice".
Ředitelkou se stala paní Věra Kafková.
Přípravy na rekonstrukci a modernizaci knihovny.
Stěhování do Klubovny mládeže. Záměrem bylo, že v klubovně mládeže knihovna přečká dobu rekonstrukce původních prostor (tz. Dům u Modré boty). V následujících letech byl tento dům prodán a knihovna zůstala v klubovně.
Ředitelem knihovny se stal pan Jiří Šalena, který svou funkci převzal po pí Věře Kafkové.
Knihovna se stala součástí Městského kulturního centra Hořovice. Ředitelem MKC je Jiří Šalena, vedoucí knihovny Eva Škvárová. V září 1997 zahájilo svou činnost Informační centrum Hořovice.
(Do 31.3.2017 v prostorách radnice).
V dubnu 2001 byl pro veřejnost zahájen provoz Internetu v Městské knihovně.
V lednu tohoto roku přešla knihovna na automatizovaný výpůjční systém.
Proběhla revize knihovního fondu
Knihovna přešla na nový knihovnický systém CLAVIUS.
Vedoucí knihovny se stala Martina Stelšovská.
Ukončil pracovní poměr stávající ředitel MKC Jiří Šalena.
Nastoupil nový ředitel MKC Mgr. Přemysl Landa.
Knihovna zahájila přípravy na stěhování do nových prostor.
Knihovna zahájila činnost (společně s informačním centrem) v nově zrekonstruovaných prostorách v areálu Starého zámku. A od tohoto data ve svém názvu nese jméno Prof. Ivana Slavíka (básník, esejista, editor, kritik)
Knihovna přešla na nový knihovnický systém TRITIUS.
Přihláška do semináře pro mladé literární tvůrce "LITERÁRNÍ CESTY NADĚJE" Seminář se koná jako podpora festivalu „Hořovice Václava Hraběte 2026“ a je i přípravou na jeho literární soutěž. Jméno, příjmení: Datum narození: Adresa trvalého bydliště: (popř. jiná kontaktní adresa) Telefon: E-mail: Informace:
Přijďte si poslechnout povídání o knihách proložené písněmi známého písničkáře Vstupné 100 Kč.
Středočeský kraj
Knihovna Ivana Slavíka je cílem podpory od Středočeského kraje poskytované Knihovnou Jana Drdy v Příbrami formou regionálních funkcí.
Vrbnovská 30 / 1, 268 01 Hořovice
mob. +420 603 199 304
tel. +420 311 512 564
knihovna1(@)mkc-horovice.cz
vedoucí
tel. +420 603 199 304
knihovna1(@)mkc-horovice.cz
knihovnice
tel. +420 603 199 304
mkc(@)mkc-horovice.cz
knihovnice
tel. +420 603 199 304
knihovna2(@)mkc-horovice.cz
Kontaktní údaje na pověřence pro ochranu osobních údajů - GDPR:
DSO Mikroregion Hořovicko
Sídlo: Palackého náměstí 2, Hořovice, 268 01
tel.: +420 311 545 327
e-mail: mikroregion@mesto-horovice.cz
ID datové schránky: 5i3uurh