Z historie veřejné knihovny v Hořovicích
1914
V hasičském domě byla zřízena skvěle vypravená čítárna.
1919, 22. července
Národní shromáždění přijalo Zákon č. 430 / 1919 Sb. O veřejných knihovnách obecných.
Zákon podepsaný prezidentem Masarykem a dalšími ministry má 12 paragrafů a formu nařizovací. Nařizuje politickým obcím, aby „na doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev národa zřizovaly veřejné knihovny četbou vzdělávací, naučnou i zábavnou, která má skutečnou hodnotu.“
Citace z Knihovna plus 2009, č. 2, autorka Jarmila Burgetová
1919
Na základě přijatého zákona se radní snažili založit a umístit Obecní knihovnu do staré radnice, do místností Městského hostince, tyto snahy se nezdařily.
V témže roce se na zámku pořádal knihovnický kurs pro knihovníky obecních knihoven z celé republiky. Přednášeli: pp Balaš a Dr. Volf. Pomůckou jim byla knihovna spolku Vlasta, která měla tvořit část připravované Obecní knihovny.
1920, 24. květen
Až v roce 1920 se podařilo v radnici otevřít Veřejnou obecní knihovnu, která vznikla z dosavadních knihoven spolkových. Knihovní radě podařilo prosadit i čítárnu asi pro 20 lidí.
1923
Čítárna zrušena a knihovna rozšířena o její místnost
1931
Dosavadní knihovník, odborný učitel E. Adamčík, byl jako okresní školní inspektor přeložen do Domažlic. Knihovna byla na čas zavřena a knihovní rada se nescházela, takže městská rada podala svůj vlastní návrh na „terno žadatelů“ zastupitelstvu 13. března 1931.
(Žadateli byli – Antonín Toť- bývalý sládek, Josef Kincl – holič a Václav Anděl – slevač.) Kronikář poněkud dotčeně konstatoval, že v okresním městě, sídle střední školy, se našly jen 3 hlasy pro odborného učitele Václava Mužíka.
O tehdejší hospodářské situaci a o nezaměstnanosti svědčí další kronikářův zápis: „Ostatní hlasy byly roztříštěny, protože každá strana chtěla opatřit místo svému člověku.“ Z volby vyšel vítězně pan Antonín Toť, ovšem pod podmínkou, že složí do roka knihovnickou zkoušku. K jeho cti a chvále kronikář zaznamenal, že knihovnu vzorně a pečlivě uspořádal, i zkoušku složil a v knihovně mezi milými knihami prožil celý zbytek svého života.
1932
Vznesen návrh na přestěhování knihovny do nové budovy Okresního úřadu.
1933
Knihovna přestěhována do suterainu Okresního úřadu. Její pečlivý knihovník v lednu zemřel a prozatímním nástupcem se stal úředník královodvorských železáren v.v. Otakar Braunsberger za odměnu 150,- Kč měsíčně. Z došlých dvou žádostí o toto místo městská rada nakonec doporučila zastupitelstvu pana Václava Černého – vzhledem k jeho invaliditě. Zastupitelstvo nakonec zvolilo 16 hlasy proti 14 městským knihovníkem knihaře Emanuela Petruse.
1939
Revizi Městské knihovny provedl referent Osvětové služby pan J. Bohuslav.
1941, 17. duben
Okresní úřad sdělil, že se na přání Oberlandrátu zastavují všechny podpory českým knihovnám do té doby, než budou uspokojeny požadavky knihoven německých. Z městské české knihovny vyloučeny censurované knihy
1942
Okresní úřad vydal rozkaz o uvolnění 3 místností v budově OÚ pro příslušníky říšsko-německé policie. Volba padla na místní knihovnu. Uvažovalo se o jejím přemístění do radničního sálu pod galerii. OÚ objednal pro město předplatné časopisů Die Wehrmacht a Das Reich./p>
1944
Místnosti v radnici musely být uvolněny pro jídelnu oddílu hudby zemského četnictva.
1945, 31. květen
Poprvé po válce se sešla knihovní rada. Knihovna se vrátila do původních místností ONV, Knihovník E. Petrus požádal o uvolnění, protože se stěhoval do pohraničí. Knihovnu převzala paní Marie Petrusová.
1960
Knihovna byla přestěhována do I. poschodí budovy pošty.
1968
Ředitelkou knihovny paní Jiřina Šedivá.
1971
Knihovna přestěhována do přízemí budovy čp. 15 tzv. U modré boty.
1981
Přestěhován celý střediskový knižní fond beletrie do nově
přidělených místností na sídlišti „U nemocnice“.
1987
Ředitelkou se stala paní Věra Kafková.
1988
Přípravy na rekonstrukci a modernizaci knihovny.
1990
Stěhování do Klubovny mládeže. Záměrem bylo, že v klubovně mládeže knihovna přečká dobu rekonstrukce původních prostor (tz. Dům u Modré boty). V následujících letech byl tento dům prodán a knihovna zůstala v klubovně.
1996
Ředitelem knihovny se stal pan Jiří Šalena, který svou funkci převzal po pí Věře Kafkové.
1997
Knihovna se stala součástí Městského kulturního centra Hořovice. Ředitelem MKC je Jiří Šalena, vedoucí knihovny Eva Škvárová. V září 1997 zahájilo svou činnost Informační centrum Hořovice.
(Do 31.3.2017 v prostorách radnice).
2001
V dubnu 2001 byl pro veřejnost zahájen provoz Internetu v Městské knihovně.
2002
V lednu tohoto roku přešla knihovna na automatizovaný výpůjční systém.
2006, červenec, srpen
Proběhla revize knihovního fondu
2006, listopad
Knihovna přešla na nový knihovnický systém CLAVIUS.
2014, 1. ledna
Vedoucí knihovny se stala Martina Stelšovská.
2016, 31. prosince
Ukončil pracovní poměr stávající ředitel MKC Jiří Šalena.
2017, 1. ledna
Nastoupil nový ředitel MKC Mgr. Přemysl Landa.
2017, únor, březen
Knihovna zahájila přípravy na stěhování do nových prostor.
2017, 1. dubna
Knihovna zahájila činnost (společně s informačním centrem) v nově zrekonstruovaných prostorách v areálu Starého zámku. A od tohoto data ve svém názvu nese jméno Prof. Ivana Slavíka (básník, esejista, editor, kritik)
2018, srpen
Knihovna přešla na nový knihovnický systém TRITIUS.