Ve čtvrtek 23. ledna 2020 uplynulo sto let od narození hořovického básníka, spisovatele a překladatele Ivana Slavíka. V den stého výročí od jeho narození se v Knihovně Ivana Slavíka Hořovice uskutečnilo vzpomínkové setkání, kterého se zúčastnili jeho synové a dcera s rodinami, literární osobnosti a mnozí další, které Ivan Slavík svým dílem oslovil, ovlivnil a nasměroval jejich životní cestu. O široké a různorodé tvorbě Ivana Slavíka hovořil literární vědec Jiří Zizler. „Na prvním místě to byl básník, k tomu by se primárně hlásil. Byl to také překladatel, esejista, literární kritik a historik,“ uvedl Jiří Zizler a připomněl, že Ivan Slavík překládal z pěti jazyků. V první řadě to byla francouzština, kterou studoval na gymnáziu, ovládal němčinu, angličtinu, ruštinu a španělštinu.
Jiří Zizler zmínil, že vedle toho, že se Ivan Slavík setkával s velkými autory a překládal jejich díla, věnoval se i začínajícím básníkům. Živým důkazem byl básník, překladatel a publicista Petr Borkovec, který se vzpomínkového večera také zúčastnil. S profesorem Ivanem Slavíkem se setkával od svých dvaceti let. „Myslím, že díky tomu jsem začal s překládáním poezie,“ prohlásil ve své vzpomínkové úvaze Petr Borkovec.
Stejně jako ostatní vystupující přednesl ukázky z díla Ivana Slavíka. Básně Ivana Slavíka četl i syn Štěpán Slavík. Přítomné navíc dojal tím, jakou formu vzpomínky na svého tatínka zvolil. Napsal mu dopis, který při čtvrtečním setkání přečetl.
Publicista Ondřej Vaculík kromě jiného připomněl roli Ivana Slavíka v roce 1989, rozhlasový moderátor Jan Pokorný vzpomínal na dobu, kdy byl žákem profesora Slavíka. Dílo Ivana Slavíka bude připomenuté i na březnovém setkání s poezií v klubu Labe.
